Milan Kunc (1944) jeden z významných představitelů návratu figurativního obrazu v 70. letech 20. stol. Studoval pražskou AVU u malíře Karla Součka, studium ale nedokončil. Následně emigroval do Německa a nastoupil do Kunstakademie v Düseldorfu, kde byl žákem Josefa Beyuse a Gerharda Richtera. Na přelomu 70. a 80. let založil spolu s dalšími spolužáky skupinu Normal, která s německými Neue Wilde či italskou transavantgardou spoluutvářela podobu postmoderního malířství.

Z mezinárodního hlediska je Kunc jedním z nejznámějších českých umělců současnosti. Ustálená ikonografie kýče se stala důležitou součástí jeho tvorby. První roky Kuncovy tvorby se nesly ve znamení „trapného realismu“ a „ost popu“, což bylo jeho vlastní pojetí „pop artu“, v němž pracoval se symboly a obrazovými schématy komunistické totalitní ideologie. Postupně se jeho postmoderní alegorie proměnily v osobní verzi klasicismu, ve kterém kritické hledisko ustoupilo pozitivnímu obsahu.