Michal Nesázal (1963) vystudoval Akademii výtvarných umění v malířském ateliéru Jiřího Sopka a je jedním z prvních držitelů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ocenění získal po po Vladimíru Kokoliovi a Františku Skálovi. Od konce svých studií na Avu se zabýval spíše konceptuálním uměním a vytvářel působivé prostorové obrazy a objekty z různých cetek, sklíček, korálků, zrcadélek. Jakožto člen umělecké skupiny Pondělí vnesl v 90. letech po postmoderní generaci nové konceptuální a osobní postupy.  Koncem 90. let se ale vrátil ke klasické malbě. Je autorem, který se nenechává strhnout módními vlnami aktuálních tendencí, ale naopak se drží své vlastní osobité výtvarné linie.

Nesázal vytváří čisté, magicky barevné snové scenérie, které jsou ve figurálním vyjádření úsporná, ačkoli obsahově mnohovrstevná. V poslední době se Nesázalovy obrazy rozšířily o znaky a optické struktury, věnující se tématu jiných prostupujících světů, prostoru a času. Autor vystavuje v renomovaných českých i světových institucích.