František Kyncl (1934 – 2011) je jednou z nejvýznamnějších osobností českého konstruktivistického umění a čelní představitel českého Klubu konkretistů. Ve svých rodných Pardubicích založil výtvarné sdružení Skupina mladých, kde úzce spolupracoval s polskými výtvarníky a účastnil se i jejich sympozií. S výtvarnou skupinou uspořádal první mezinárodní výtvarné sympozium ARTCHEMO, na které v současnosti navazuje Uskupení TESLA, snažící se propojit výtvarné umění a nové technologie.

Po nucené emigraci studoval Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu. Během studia se stal součástí düsseldorfské umělecké scény, která v té době patřila k nejradikálnějším uměleckým hnutím nejen v Německu. V Německu vydával časopis Schwarz auf Weiss, který se zabýval českou nezávislou a exilovou výtvarnou scénou.

V Kynclově tvorbě se zrcadlí spor mezi racionalismem a intuicí, řádem a náhodou, moderním racionálním myšlením a postmoderními pochybnostmi, který byl typický pro 2. polovinu 20. století. V 70. letech sestavoval ze špejlí, později bambusových tyčinek, trojrozměrné objekty, mající podobu mříží, sítí, někdy až pavučinových seskupení, které lámou i reflektují světlo, čímž se stává součástí těchto objektů. Kyncl je nazývá Prostorové struktury a chápe je jako obraz společnosti. Od konce 80. let se věnoval převážně kresbě, ve které můžeme pozorovat geometrické formy. Každá Kynclova kresba i stavba začíná bodem. V jeho obrazech můžeme sledovat vzdušnost, křehkost, dynamiku, barevnost i iluzivnost. Zároveň se ale stává i expresivnější a objevují se i figurativní elementy.